Mohlo by se zdát, že covid zastavil svět, ale o oblasti stavebnictví se to rozhodně říci nedá. Naopak. A to i přesto, že se lidem stále obtížněji shání finance na bydlení, zdražují pozemky i nemovitosti a lidé nezřídka přichází o práci. Jak si tedy stojí development v době covidové?
Stále se staví. Ceny rostou, i když pomaleji, ale rostou. Nových developerských projektů vzniká hodně. O novou výstavbu je nebývalý zájem už mnoho let. Zejména pak ve velkých městech a na jejich přilehlých okrajových lokalitách. Developerské společnosti si hlad po novém bydlení uvědomují, stejně jako fakt, že poptávka neustále mnohonásobně převyšuje nabídku. Důvodem, proč výstavba zaostává byl zejména dlouhodobý proces schvalování územních plánů.
Trendy v novostavbách
I v rámci developerského segmentu panují určité trendy. Všechno se tak nějak zmenšuje. Důvod je jasný, lidé totiž nemají tolik peněz, a tak raději volí menší členitější prostor. Podobně smýšlí i investoři, kteří se rovněž majoritně zaměřují na malé byty, které jim rozhodně nebudou ležet ladem. Dalším trendem je vznik luxusních rezidencí. Těch zejména v hlavním městě roste jako hub po dešti. Rozhodně nejde o levné byty, ale přesto si své spolehlivé kupce najdou. Jde jednoduše o jinou cílovou skupinu. Jako by se svět rozdělil na dvě části a střední třída začala nějak mizet.
Staví se všude, kde to jde
Největší nabídka developerských projektů je jednoznačně v hlavním městě a ve Středočeském kraji. Vyhlídky pro rok 2020 byly více než pozitivní. Hlavní město prožívá doslova přelomový rok. Odstartovaly obří projekty za desítky miliard korun. Projekty, které se nyní daří konečně realizovat, se chystaly i více než deset let. Příkladem za všechny je projekt kolem Smíchovského nádraží (Smíchov City). V centru Prahy u Václavského náměstí se rozjel projekt Savarin. Na podzim tohoto roku by se měl začít proměňovat i Rohanský ostrov. Na dosud nevyužívaném a zanedbaném území nejprve vyrostou bytové domy i dvě kancelářské budovy od proslulých architektů Evy Jiřičné a Jakuba Cíglera. Celkově se počítá s byty a pracovními místy pro jedenáct tisíc lidí. Dalším rozsáhlým projektem bude výstavba na pozemcích u Masarykova nádraží. Zmínili jsme pouze velikány, ale nových projektů, které stojí za zmínku, je opravdu mnoho.
Končí zdržování schvalování nových projektů?
Novostavby, které jsou nyní aktuálně v nabídce, čekaly roky na schválení, než se mohlo začít s výstavbou. Bude to tak i nadále? V důsledku změn legislativy by se proces schvalování měl do budoucna urychlit. To se projeví v praxi v následujících letech. Některé regiony však už se změnami aktivně začaly. Příkladem je Brno. To už na konci minulého roku přijalo personální a organizační opatření pro rychlejší vyřizování žádostí v oboru územního plánování. Tím se zredukuje převis dosud nevyřízených žádostí o závazné stanovisko odboru a tím se také zrychlí vydávání územních rozhodnutí a další povolovací procesy konkrétních stavebních záměrů v Brně. Aktuálně by vyřízení žádosti mělo trvat 60 dní, přesto praxe ukazuje, že některé případy se protahují i na devět měsíců. Podle radního Brna pro územní plánování Filipa Chvátala se bude i nadále pracovat na zrychlení zpracování žádostí. Věříme, že podobně na tom budou i další lokality a situace se obecně zlepší v průběhu následujících let. Toto se samozřejmě netýká pouze developerů a jejich projektů, ale také obyvatel měst, kteří mnohdy žádají i o menší nenáročné úpravy svých domů, ale jsou nakonec omezeni čekáním na vyjádření odboru územního plánování.
